On-line kurz: Dog swimming
Ahoj a vítejte v našem jedinečném kurzu o plavání psů. Plavání se psy je známé mnoha majitelům, ale existují specifická pravidla, která je třeba dodržovat, aby plavání mělo skutečně terapeutický nebo kondiční účinek. Informací o správných principech a technikách plavání psů je však poměrně málo. Plavání je vynikajícím prostředkem pro posílení svalů psa a zároveň pomáhá zvyšovat rozsah pohybu v kloubech a jejich flexibilitu. Pohyb při plavání se výrazně liší od chůze nebo běhu. Vyžaduje zapojení jiných svalových skupin než těch, které jsou běžně posilovány během chůze nebo sportu. Plavání je zároveň náročné na kardiovaskulární systém, zvyšuje vitální kapacitu plic a posunuje anaerobní práh. Jak ale dosáhnout všech těchto pozitivních efektů plavání? Opravdu stačí, aby pes několikrát přinesl aport z vody, a tím se zlepší jeho kondice? Nebo je za tím něco víc? Na tyto a další otázky najdete odpovědi v našem kurzu.
1. kapitola - Základní principy plavání se psy
Plavání psů získává na oblibě, ale nesprávné představy o jeho bezpečnosti mohou vést k nesprávnému tréninku nebo poškození zdraví psa. Správně integrované do tréninkového režimu může plavání pomoci při rehabilitaci a kondičním cvičení, ale nemělo by být hlavní léčebnou metodou. Plavání primárně posiluje hrudní končetiny, často bez přínosu pro zadní část těla, což může snížit celkový výkon. Stejně tak odporový trénink ve vodě může vést k nadměrné svalové hmotě, která omezuje rozsah pohybu a zhoršuje sportovní výkon. Při nedostatečné kondici může pes rychle vyčerpat kyslík, což vede k hromadění laktátu a poškození svalů. Je důležité věnovat se i aktivnímu nebo pasivnímu strečinku po plavání.
2. Kapitola - Benefity plavání
Plavání psů je cyklický pohyb s různou intenzitou, který zahrnuje využití všech dostupných zdrojů energie: ATP-CP systém, anaerobní glykolýzu a aerobní procesy. Svaly nejprve využijí své zásoby ATP, a poté ho obnovují z glukózy. Intenzita plavání ovlivňuje způsob energetického krytí a adaptaci organismu. Pravidelným plavením se zvyšuje aerobní kapacita, což znamená zlepšení využití kyslíku a zvýšení vitální kapacity plic. Tělo psa se přizpůsobuje nové zátěži, což zahrnuje také zvýšení anaerobního prahu, kde dochází k rovnováze mezi tvorbou a využitím laktátu. Plavání probíhá ve vodě, kde vztlaková síla snižuje zátěž na kosti a klouby, což je výhodné pro pohybový aparát. Plavání posiluje svaly páteře, středu těla, břišní svaly, svaly hrudního pletence a svaly pánevních končetin. Celkově je plavání výborným doplňkem k formování těla psa a snižuje nadměrnou zátěž.
3. Kapitola - Indikace a kontraindikace
Plavání je vhodné pro téměř každého psa, od štěňat od 6 měsíců věku, přes feny po březosti, až po sportovní a pracovní psy či seniory. Je ideální pro rehabilitaci, posilování, zlepšení krevního oběhu, protažení i náročný trénink. Klíčové je zajistit, aby se pes cítil ve vodě pohodlně; pokud je ve stresu, měl by ihned z vody ven. Odpor vůči plavání může signalizovat bolest nebo únavu, proto psa nikdy nenuťte. I pro dobře kondičně připraveného psa je pohyb ve vodě náročný a měl by začínat krátkými intervaly. Psi by neměli plavat, pokud je voda příliš teplá, mají problémy se srdcem, hrudníkem, páteří, nebo se necítí dobře.
4. Kapitola - Kdy přestat, známky únavy
Vyčerpání u psů je extrémní únava způsobená fyzickou nebo duševní námahou, častá při hraní, aportu nebo tréninku, zejména v horku. Při tréninku ve vodě nedochází k ochlazení, tělo zůstává zahřáté. Důležité je plánovat přestávky na odpočinek a hydrataci. Známky únavy zahrnují sníženou výkonnost, touhu opustit vodu a příznaky stresu, jako je zrychlené dýchání. Zranění hrozí při vyčerpanosti svalů, proto nepokračujte v tréninku, pokud je pes unavený.
5. Kapitola - Proč se plavání věnovat
Při cvičení ve vodě působí na tělo vztlak, hydrostatický tlak, viskozita, přilnavost a víření. Vztlak je síla vody, která snižuje zatížení končetin a zpomaluje pohyb, ale zvyšuje zatížení svalů. Hydrostatický tlak je tlak kapaliny, který zabraňuje hromadění krve a lymfy v končetinách, což pomáhá zmenšovat otoky. Pohyb ve vodě je obtížnější než ve vzduchu kvůli přilnavosti a viskozitě molekul vody, které vytvářejí odpor. Víření, které tělo ve vodě vyvolává, také přispívá k odporu. Čím kontrolovanější a rychlejší je pohyb, tím větší je odpor vody.
6. Kapitola - Účinky plavání
Cvičení ve vodě by mělo zvyšovat sílu a vytrvalost svalů a přispívat ke zlepšení kardiovaskulární výkonnosti, i když méně efektivně než chůze nebo běh na zemi. V tomto směru je vhodnější chůze na podvodním běžeckém pásu než plavání. Trénink ve vodě zrychluje tepovou frekvenci a zvyšuje potenciál zlepšení aerobního výkonu u zvířat v dobré kondici. Zvýšený odpor při cvičení ve vodě zvyšuje nároky tkání na kyslík o 25-30%, což pomáhá zvýšit množství cév ve svalech. Tím se zlepší přívod kyslíku ke svalům a odvod tepla a odpadních produktů. Cvičení ve vodě může mít různé účinky na výkon srdce. Hydrostatický tlak zvyšuje průtok krve zpět k srdci, což umožňuje, aby srdce s každým úderem vypudilo větší objem krve. Díky tomu může při zachování stejné výkonnosti klesnout tepová frekvence a snížit zátěž srdce.
7. Kapitola - Jak psi plavou?
Při plavání se psi pohybují podobně jako při klusu, kdy se diagonálně pohybují páry nohou, avšak ve vodě je tempo rychlejší a rozsah pohybu končetin je větší. Psi používají přirozený pohyb jako na zemi, ale s určitými odchylkami. Na souši se chůze, klus, cval a trysk liší podle plemene, stejně jako při plavání (např. rozdíl mezi jezevčíkem a border kolií). Při plavání psi používají hlavně hrudní končetiny, což zvyšuje zátěž na ramena a krční oblast, jelikož se snaží udržet hlavu a krk natažené nahoře. Hrudními končetinami také mění směr pohybu. Zvýšený tlak nastává i na dolní část zad, zejména pokud pes nedokáže udržet pánevní končetiny ve vodorovné poloze s hrudními končetinami a zadek klesá pod hladinu.
Techniky plavání se liší podle plemene. Například labradorští retrívři byli vyšlechtěni pro vodní práce, jako je lov vodních ptáků. Plemena jako portugalský vodní pes nebo irský vodní španěl mají fyzické předpoklady pro plavání a vodní hrátky milují. Naopak plemena jako buldoci mají nevhodné rozložení váhy, což jim bez záchranné vesty znemožňuje plavat. Krátkosrstá plemena s dlouhým tělem a krátkými končetinami, jako jezevčíci, mohou mít ve vodě také potíže. Ne všichni psi jsou přirození plavci, ale s plovací vestou a lekcemi se mohou plavání naučit. Správná technika plavání zahrnuje nataženou hlavu a krk, systematickou práci hrudních končetin pod vodou, vodorovnou záď a pánevní končetiny v souladu s hrudními.
8. Kapitola - Warm up a cool down
Svého psa byste měli vždy zahřát před jakoukoliv aktivitou, ať už jde o agility, obedience, IPO, flyball, nebo i při pouhé hře aportování. Stejně důležité je správné zklidnění po aktivitě. Správné zahřátí připraví pohybový aparát, včetně nervového a kardiovaskulárního systému, kloubů, svalů, šlach a vazů, a může okamžitě zlepšit výkon a snížit riziko zranění až o 50 %. Zahřívání by mělo postupně zvyšovat intenzitu aktivity a zahrnovat specifické cvičení, které se ve sportu vyskytují. Před plaváním doporučuji nejprve 10minutovou volnou vycházku s chůzí a lehkým klusem, což pomůže zahřát svaly před dynamickým zahřátím. Po skončení aktivity psa zklidněte – po plavání zajděte na zklidňující vychození, které podporuje správnou cirkulaci tekutin, přináší nový kyslík a živiny do svalů a urychluje regeneraci. Aktivní strečink může pomoci snížit svalové napětí a zlepšit rozsah pohybu kloubů. Zajistěte dostatečnou hydrataci psa pro regeneraci a syntézu svalových bílkovin. Nakonec psa dobře osušte, abyste předešli vzniku hotspotů.
Aktivní strečink by měl být prováděn vždy na zahřátých svalech psa. Jinak hrozí riziko poškození svalů, které může vést k mikrotraumatům svalových vláken. Aktivní strečink je důležitou součástí přípravy pohybového aparátu psa na výkon, ale je často podceňován. Pes si během aktivního strečinku sám protáhne důležité svalové skupiny. Aktivní strečink využívá menší rozsah pohybu kloubů a svalů. Pes by měl v dané poloze vydržet až 20 sekund a každý cvik by měl být zopakován alespoň 3-5krát. Zkrácené svaly nedokážou pracovat efektivně a dlouhodobě stažené svaly mohou vést ke vzniku kompenzačních oblastí, což zvyšuje riziko zranění. Ideálně bychom měli provádět aktivní strečink 2x týdně, abychom podpořili udržení správného rozsahu kloubů, svalů a flexibility.
9. Kapitola - Plovací vesta
Někteří psi jsou rodilí plavci, zatímco jiní mají s plaveckými technikami větší potíže. Jak může záchranná vesta přispět k plaveckému zážitku vašeho psa? Opravdu pes potřebuje plovací vestu? Většinou ne. Psi (kromě několika výjimek) umí plavat bez pomoci záchranné vesty, zejména pokud si užíváte krátký čas u vody, jako je jezero, řeka nebo moře, a hrajete si se psem na mělčině. V takových případech vesta není nezbytná.
Pokud však plánujete trávit se psem více času ve vodě, vesta je velmi užitečná. Bez ohledu na plavecké schopnosti může každý pes těžit z použití plovací vesty.
Bez ohledu na plavecké schopnosti vašeho psa je důležité vybrat správně padnoucí plovací vestu. I zdatným plavcům poskytne vesta potřebnou bezpečnost a pohodlí, zejména v případě únavy nebo dezorientace. Vyberte odolnou, nepromokavou a nastavitelnou vestu s reflexní úpravou pro viditelnost. Vestu by měla mít pevnou rukojeť pro snadné zvedání psa z vody a D-kroužek pro vodítko. Dbejte na to, aby vesta neomezovala pohyb ramenního kloubu a pokrývala 2/3 až 3/3 délky zad, aby podpořila správnou polohu těla psa ve vodě.